Mladějovské železniční království 26.8.-2.9.2001

Úryvky z táborové kroniky

...Ranní šmoulí rozcvička mi dodala plno elánu do nového dne, také maskovaná ořechová bábovka s kakaem, ukrytá velice pečlivě v chlebech s marmeládou a říííííííííídkém čaji, byla velice výživná a chutná. Už se těším na náš 1. pracovní den...

...Děkuji za rajčátko, co mi tu někdo nechal, inu přilepšení ke zdejšímu jídelníčku, kterému zcela nic nechybí. Vrátili jsme se právě z naší 1. Šichty a to jsme dokonce byli přesčas. Jsme lehce hladoví a těšíme se na oběd. V práci - děvčata tahala špalky a hoši se postarali o kolejnice s novými pražci. DŘINA!!! (aspoň pro kluky)...

...Je právě 20:55 a my máme večerní pohodičku - venku nádherně prší a fičí vítr, ale nám už to nevadí, neboť naši odpolední hru jsme už absolvovali. Principem hry byl pohyb mezi jednotlivými byrokratickými stanovišti našich úředníků. Místa byla sice jen 4, ale každého z těchto jsme navštívili několikrát. Nádherná (dle možností běhací) hra, bez papírku bych to neriskla. Naši úředníci byli také dost zmateni, a i my jsme dostali některá razítka 2x, jindy nám tvrdili, že některá potvrzení vůbec nevydávají atd. Stálo to už jen za to, pást se pohledem na organizátorech...

...Úterý ráno - bláznivý budíček s útěkem do atomového krytu v pláštěnkách a 4 pytlících na rukách a nohách. Ježibaba v plynové masce - doufám, že budou fotky - to by mělo stát za to. Následovaly hrátky s radioaktivním bramborem. Potom konečně zasloužená snídaně (dle jídelníčku chléb s rybičkovou pomazánkou, ve skutečnosti jako den předtím - chleba s marmeládou). Dopoledne se jelo pracovat - hoši podbíjeli pražce a děvčata tuto otrokářskou práci nejprve sledovala, ale později jsme šly opět snášet (polena ze svahu). Po svačince (13:00) jsme odešly zpět na továrnu připravovat oběd - čočku ze speciální závodní jídelny a za stravenky. A navíc moučník - puding s "kompotem". Také dvě vysoké pyramidy špendlíků, jejichž pecky posloužily jako zbraň ("áčkům", "béčka" v tom byla zcela nevinně, jen občas posloužila jako živý štít)...

...Po poledním klidu jsme panu řediteli jaderné elektrárny pomáhali řešit nouzovou situaci ranního poplachu. Museli jsme 1) vlézt do reaktoru, 2) zasunou palivovou tyč do reaktoru, 3) zvolit správný kód pro otevření raktoru, 4) a na závěr rychle uprchnout "uličkou důvěry". Na svou důvěřivost doplatila Paní předsedkyně, která se zařekla, že již důvěřovat nebude nikomu. Po této hře jsme šli nahoru na ubikaci, kde probíhala (dlouhá) hra o ztroskotaném letadle, při níž jsme 15 různých věcí měli seřadit podle jejich důležitosti. Závěrečné zdůvodnění dle odborníka na ztroskotání nás velmi zaujalo: potřeba je hlavně: kosmetické zrcátko, svrchník, voda (v tomto pořadí) a mapu pro jistotu použít jako toaletní papír, aby nás nesváděla k použití. A večer konečně nějaká ta Music s kytarama. Pak nám soudruh Robert-Antonio řekl zkazku O pyšné mašince a jejím konci - na cimprcampr...

...Ráno v stredu mi běgali pod rukovodstvom tovariša Boba. My utěkali pěred lesnym masovym hospodarom čerez les, padle stromy a dokonce my zajčiky museli skryť sa před nim na jeho posedu. Odvaznejsi z nas jsme poznali, že vylězli až na samyj věrch. Jěště pro povýšení zapište svoje jmena: Ušák, Hryzák, Bob a Bobek...