Červený hlen

Pátý víked na Hrubém Rohozci

Je 25.července 2004, rok a čtyři měsíce po skončení marmeládového víkendu na Rohozci, ale říkám si, že to stojí za to, zavzpomínat, jak jsme se tenkrát měli a alespoň kusé vzpomínky zapsat. Našla jsem kazetu, na které jsou zaznamenány příspěvky delegátů (účastníků víkendovky), několikrát za sebou jsem si ji přehrála a z poslechu přepsala příspěvky delegátů bojujících za slávu marmelády, notoricky známý pokrm svízelích snídaní. V závěru zápisu budou příspěvky k dispozici pro všechny, kdož chtějí nastudovat důležitost marmelády ve všech oblastech lidského konání. Nyní však ještě něco okolo:
Tato víkendovka se proslavila zejména tím, že na rozdíl od téměř všech předchozích, byla na ní silná převaha děvčat. Vlastně tam byla skoro samá děvčata. Samá nezadaná a v nejlepších letech. Doplňovali nás 2 toho času ještě středoškoláci Gulíci z Protivína a 1 Spajdr. Víkendovku jsme pořádali s paní předsedkyní. Zvířátka dostala dopisem předem téma, na které měla zpracovat asi minutový příspěvek do konference. Sešli jsme se na nádraží v Turnově s odlehčenými dlažebními kostkami, abychom případně i revolucí prosadili marmeládu (červený hlen). Kostek nakonec nebylo potřeba. Na zámku jsme se Spajdrem předvedli delegátům stroj, který přemění i papuče na skleničku marmelády. Večeřely se dobroty s marmeládou všech druhů a konference byla proložena rautem a ochutnávkami domácích i chemických marmelád, až nám to skoro lezlo krkem. Příspěvky zvířátek za řečnickým pultíkem byly veselé, vše se zaznamenávalo na diktafon a tak zůstalo zachováno až do dnešních dnů. Pes Bloud opět štěkal, jak je jeho zvykem a noc proběhla celkem normálně.
V sobotu jsme zejména vyváželi bazénky naplněné listím a hráli pár drobniček jako provlékání lžiček na provázcích pod oblečením, myčku, zip, honičky, různé hádanky a luštili šifry za záchranu princezny Hlenomily, kterou si žádal drak Spajdr do své jeskyně. Jinak by z nás udělal průmyslový džem z Kauflandu. Princeznu jsme odnesli do jeskyně, jak žádal, ale nevydali ji, vyřešil to boj silou. Místo chystaných špaget s marmeládou jsme vyměkli a uvařili si jídlo po sladkém marmeládovém dni konečně slané. Večer jsme si hráli s posíláním energie a čtením z podvědomí, pohádka, hromadné tulení a spánek.
Neděle proběhla výletně, jelo se vlakem do pravých Prachovských skal, sluníčko svítilo a prý bylo nádherně, to už jsem ale od rána cestovala stonat do Brna s nějakou pořádnou očistnou angínochřipkou.
Ať žije zámek Hrubý Rohozec, tradiční místo, které zažilo už mnohá naše témata a další ho, jak teď už víme, ještě čekají!

Příspěvky delegátů na Hlenizační konferenci

Julinka

Mé téma zní: Čím více sníte hlenu, tím více jste přítulou nebo tak nějak. Když se ohlédneme do historie Svízele přítuly, uvidíme, že na jejím pestrém a recyklovaném jídelníčku nemůže chybět marmeláda všech barev a chutí. Takže bych akorát zopakovala: musíte jíst hodně marmelády, abyste byli svízelou. Přítulou. A na závěr jsem si pro vás připravila skvělý rým: Kdo jí hodně marmeládu, má spoustu kamarádů.

Potlesk a smích z publika

Valinka

Já bych to vzala pěkně od podlahy, protože moje téma je: Červený hlen jako nebezpečný odpad. Já bych se taky koukla do historie, jak vůbec červený hlen vznikl: Bylo to tak, když nějaký předek byl trošku podnapilý a upadl do své bedničky s jahodami a tak vlastně vznikl jahodový džem, který potom byl přejmenován na červený hlen. No, a jelikož naši předci byli chytrými předky, tak míchali meruňky, rybízek a podobné ovoce a vzniklo plno nádherných červených hlenů, které byly velice zdravé. Jenže pak přišli potomci, někteří z nich i pitomci a začali ho vyrábět. No a my jsme to začali kupovat. Zanevřeli jsme na červený hlen našich předků, ty jsou teď ve sklepech a stále hnijí. A tak vlastně vzniká nebezpečný odpad z červeného hlenu. Tudíž bych chtěla apelovat na všechny, aby jedli co nejvíce marmelády babiček, aby vlastně ničili ten nebezpečný odpad a tím vlastně zachránili naši zem.

Potlesk

Jura

Já jsem si dovolil zveršovat můj příspěvek na téma Koordinace, distribuce červeného hlenu a Schengenská dohoda:

Marmeláda, marmeláda, lepší je než čalamáda,
Jím ji pořád, mám ji rád, je můj rudý kamarád.
Krásně voní, krásně chutná, hlavně když je pěkně hutná.
Na chleba či na vánočku, namazat jí lze i kočku,
večer, ráno, k obědu, vhodná je i pro dědu.
A nejlepší medicína - marmeláda s trochou cína.
Jedna lžička, to je málo, tu ti daj i v kriminálo,
2-3 kila, to je lepčí, rýmu nemáš, neznáš hepčí.
Je ti špatně - nevadí, dej si rudou, pohladí.
Na duši i v žaludku, volovi dáš na budku.
Rudá, černá, žlutá, modrá, každá marmoška je dobrá.
Kdo ji nejí, dělá chybu, brzo zdechne bez pochybu.
Výhod hlenu vidím mnoho, hned si skočím pro jednoho.
Ale ale, to je vůně, sosám fofrem jako slůně.
Distribuce věc je snadná, když ji dělá dívka ladná,
A Schengenská dohoda? To je prostě pohoda.

Mohutný potlesk!

Helenka

Mám téma jako přede mnou, ale bohužel to nemám zveršované, na to moje hlava nestačila. Tak já bych začala tou distribucí a koordinací červeného hlenu. Tak, jak můžeme nejlépe distribuovat hlen? Začnu otázkou, věděl by někdo? Nikdo neví. Takže tady vidíte úplně nejlepší příklad, jak distribuovat hlen. Nejlepší recept asi bude, když něco dobrého upečeme a samozřejmě na to dáme hlen v určitých vrstvách. Čím více, tím lépe, samozřejmě. No, a výsledek může být různý a hrůzný. Já myslím, že dycky hrůzný ne. Že většinou bude nějaký dobrý výsledek. Samozřejmě výsledky můžou být i různě barevné. Když se podíváte, tak třeba hezky růžový nebo do hněda. Když se to nepovede, tak do černa. No, a potom nejlepší bude, když se to zkonzumuje.

Potlesk, smích.

Evička

Takže dobrý den vážené dámy, vážení pánové, připravila jsem si pro vás takový krátký referát na téma: Význam červeného hlenu při budování revolučního státu. Takže budu vám tady dnes prezentovat teorii, kterou před lety vymyslel, jejíž základy položil, vědec ukrajinsko-hebrejského původu. Jmenuje se Nasladkésem. A tento pán tedy vymyslel teorii právě o významu červeného hlenu při budování revolučního státu. No, a abychom se mohli touto teorií zabývat, budeme potřebovat pár úvodních definic. Definice 1: bude to prosím definice "stavu společnosti". Takže stavem státu nazveme uspořádanou trojici, tedy uspořádaná trojice, kde O je množina občanů, J je množina společenských jevů, a potom U, to je relace uspořádání toho státu. Takže, to tedy bude pro nás stav státu. Další definice potřebná (def. 2), to je historie, to je, jak vy už zřejmě tušíte, která je definovaná tedy pro všechna reálná čísla, která ke každému reálnému číslu přiřadí nějaký prvek S, to je množina právě všech stavů státu. Takže historie je tedy funkce, která v každém okamžiku nám přiřadí nějaký stav státu. My budeme tedy požadovat, aby tato funkce byla diferencovatelná. Takže, prosím, nyní se dostáváme k definici revolučního státu. Vidíte, že to souvisí s tím názvem, takže to asi bude velmi důležité. Definice č.3: Revoluční stát. Co je to tedy revoluční stát? Jeho stav se mění v závislosti na čase velmi rychle. To znamená, že derivace funkce, která nám jaksi ohodnocuje revoluční stát - absolutní hodnota této derivace tedy má být větší než nějaká konstanta. No, a vy jistě už vidíte, že v tomhletom tkví určení této konstanty. A o tom přemýšlel jeden pán, byl to Francouz, pán Žerurád a tento pán prosím stanovil, že tato konstanta bude rovna tomuto číslu. Tento pán krátce na to zemřel, takže již nikdo neví, proč zrovna toto číslo, ale my mu tedy věříme, že opravdu jeho teorie je smysluplná. A teď tedy k významu hlenu. Vidím, že čas nás tlačí, takže budem tedy muset vynechat několik odstavců a dostáváme se k nejdůležitějšímu. Je to věta, jejíž autorem je tedy tento pán, byl to Čechofrancouz Jára D´Hlen, a tento pán prohlásil, že pro každý časový okamžik v němž je přítomen hlen, existuje časový okamžik větší, v němž je také přítomen hlen. Tedy přeloženo do srozumitelného jazyka: Hlen je věčný.

Ale tady jsme v Žitný (pozn. Spajdra)

Takže tímto bych zakončila svou přednášku, doufám, že jste všechno pochopili. Pokud budou nějaké dotazy, můžete je samozřejmě vznést a jinak doufám, že vás toto téma zaujalo. Pokud budete chtít, tak vám sem dám doporučenou literaturu.

Prosím, kdy máte konzultační hodiny? (Spajdrův dotaz)

Já bych chtěla nějaký důkaz té věty (prosba z publika)

No, víte, tento důkaz je velmi dlouhý. Autor této věty prohlásil, že důkaz je zřejmý. Víte, pan D´Hlen byl tak trošku podivín a potom několik lidí, kteří se zabývali touto teorií, se snažilo tento důkaz nějak vymyslet a musím říct, že na tom ztroskotali, takže zatím se tedy bere v potaz vyjádření toho pána, že důkaz je zřejmý.

Dlouhý potlesk!

Křehota

Ehm, ehm. Vážení dámové a páni. Já jsem se měla zamyslet nad tím, Když jsem já sloužil to pátý léto, vysloužil jsem si hlen za to. Tudíž jsem se zamyslela, jestli se hlan objevuje v lidových písních a básních a přišla jsem na to, že ano. Můj dlouhobý výzkum přinesl plody a tyto vám teď zazpívám: Lá-lá-lá-lá-lá-marmeláda-marmeláda-lá-lá-lá-lá (rozezpívává se). Začnu první ukázkou:

Červená se, line záře,
Červená se, line záře,
Hlen! Hlen!
Hřeje ruce, barví tváře.

Ovšem tohle byla silně revolucionářská píseň, že. Teďka taková jakoby trošku zamilovaná nebo co:

Ó řebíčku zahradnický, ó růžičko voňavá,
Kterak na hlen zapomenu, když to není věc možná?

Ovšem i v negativním významu se může hlen vyskytovat, i to jsem našla!:

Pod dubem, za dubem, tam si na hlen počíháme
pod dubem za dubem, tam ho dorubem!

Jak jistě vidíte, nebylo to vždy optimistické. Ale i v koledě jsem našla hlen!:

Dej Bůh štěstí tomu hlenu, my zpíváme, víme komu.

Dále tady opěvující, přímo hlenem obdivující:

Den je krásný, den je krásný, den je krásný, s hlenem!

Ovšem i v latinsky zpívané písni jsem našla:

Gaudeamus igitur, juvenes dem Hlenus!

Ale i náš jeden básník se zabýval hlenem:

Byl pozdní večer, 1.Máj, večerní máj, byl hlenu čas.

Tímto si dovolím uzavřít svou přednášku o tom, jak se hlen zasloužil o lidové písně.

Potlesk, štěkot Blouda

Alenka

Vážení soudruzi, soudružky, drahé děti, nemilejší zvířátka a jiná všudypřítomná havěti.

Spajdr: Děkuji

Ehm, mám na vás takovou prosbu a měla bych k vám promluvit na téma Kdo nehlenuje s námi, hlenuje proti nám. Uvědomte si závažnost tohoto tématu a hlavně návaznost tady na zde přítomnou kolegyni, která vám v pravdě vypověděla důležitost hlenu, vše mám matematicky zdůvodnila, neboť hlen je věčný. Jsme tu, sešli jsme se zde, abychom podpořili a uctili nikdy neumírající červený hlen, i když ve světě se objevují všelijaké nepříznivé a nám nepřející i červenému hlenu nepřející živly, my musíme co? My musíme VYTRVAT! A také VYTRVÁME! Doufám, že tento víkend opět pozvedneme tradici červeného hlenu o něco VÝŠ a VÝŠ a tak opět přesvědčíme ty nevěřící o naší pravdě, neboť nepřítel se neptá na věk, ale na sílu a nepřítel je všude kolem nás. Pozor, soudruzi, protože budoucnost červeného hlenu je v našich rukou! Děkuji.

Potlesk

Soudružka

Ták, dobrý večer. Potom, co jste už pochopili a doufám, že se dobře orientujete ve významu hlenu při budování revolučního státu, bych ráda pohovořila na téma Červený hlen jako průsečík civilizací. Tak, nejdřív bychom se měli zamyslet nad tím, že vlastně existují různé způsoby přípravy červeného hlenu a tedy i vlastně různé způsoby sterilování, díky kterým máte občas možnost seznámit se například s jinými příživníky než jsou pouze lidé, a tedy i vlastně s příslušníky jiných civilizací. A proto tedy, červený hlen se připravuje již vlastně po stovky let, čímž dává možnost seznámit se s novými civilizacemi, a proto je červený hlen průsečík civilizací. Děkuji vám za pozornost.

Potlesk

Guli

Soudruzi! Při přemítání nad slovem červený hlen to mě nutí k zamyšlení. Soudruzi, jako velvyslanec ministerstva ekonomie jsem byl vyslán, abych vám vysvětlil význam hlenu na naši ekonomii. Původ našeho hlenu se datuje již do středověku. Věřte tomu nebo ne, ale náš hlen vznikl z brambor. Opravdu je tomu tak. Ovšem samozřejmě imperialisté ho přejmenovali na kaši. Což je blbost, náš hlen vznikl z brambor a je špatně označován jako kaše. Naše marmeláda neboli hlen se šířila do celého světa. Byla přikládána ke každému jídlu, opravdu ke každému. Panovníci naší země na ní svalovaly takové daně, že náš stát bohatl, a proto by v dnešní době měli být toto velmi vyzdvihováno. Měl by se potlačit imperialistický a americký vliv Mc Donaldů na náš svět, měly by se uzavřít všechny tyto hnusné obchody a nahradit je marmeládovými obchody!

Skandování z publika: Ano! Ano! Štěkot Blouda.

Vezmeme naše dlažební kostky a vyrazíme do ulic!!!

Publikum: Anóóó!!! Hurá!!! Haf!

Vybijeme výlohy!

Spajdr: Smrt Američanům!
Publikum: Ať žije Guli!!!

Vytlačit Imperialisty, to musí být náš jediný úkol! Protlačit marmeládu a potom, potom se jen koupat v naší moci. To, a jenom to nás vyzdvihne na ekonomickou výši.

Publikum: Guli na hrad! Guli na hrad! Guli na hrad! Guli na hrad! Guli na hrad!

Potlesk, štěkot.

Spajdr

Vážené sestry, vážení bratři. Dnes si povíme o historii našeho všehomíra, všemocného červeného hlenu. Dovolte mi citovat knihu Genesis: Na začátku nebylo nic. Potom přišel Pán a oddělil hlen od marmelády.

Smích

I Pán viděl, že je to dobré. A tak tedy co se týče toho hlenu, rozdělil hlen na jednotlivé druhy, na vodní, pevninský i létající. Zalidnil se náš svět a nakonec z toho vzešel velký hlen, tedy my, bratři a sestry.

Smích

A proto vás vyzývám dnes, v této pohnuté době, mějme se rádi tak, jako máme rádi červený hlen.

Ano! To je výzva!

Bratři a sestry, modleme se:

Ó náš červený hlene, jenž jsi na nebesích

Publikum sborem: Ó náš červený hlene, jenž jsi na nebesích

Odpusť nám naše hříchy
Stejně jako my odpouštíme našim bratrům
A neuveď nás do bezhlenové prázdnoty
Marmeláda.

Bratři a sestry, děkuji vám!

Ano! Ano!

Smích, potlesk

Sepsala slečna soudružka Jezinka - princezna Hlenomila