Zámecké tajemství

Sedmý víkend na Hrubém Rohozci se Sherlockem Holmesem

Když jsme se v pátek večer skoro všichni (až na opozdilce) shromáždili na turnovském nádraží, byli jsme uvítáni hlavními organizátory MJ a Evičkou na účasti při řešení vraždy, která se zde stala před 133 lety. Po krátkém seznámení se mezi sebou následoval obvyklý večerní pochod na zámek. Zatímco jsme vybalovali jídlo a dobrůtky, MJ a Evička ve vedlejší studené místnosti chystali malý výlet do historie turnovského zámku. Po večeři nás tam pustili a my jsme si mohli prohlédnout dobové fotografie a obraz od místního šílence Pavla Pikassa a vyslechli si pohnuté události, které vyústily ve vraždu Henryho Baskervilla. A my jsme za tento víkend měli vyřešit 4 záhady (1.Kam se poděl majetek starého knížete? 2. Kdo vraždil a proč? 3. Proč zde straší duch? 4. Kam se poděl majetek Henryho Baskervilla?), na které se nepodařilo přijít ani slavnému Sherlocku Holmesovi, který zde krátce pobýval. A že zde strašidlo opravdu je, o tom jsme se přesvědčili s úderem půlnoci.
Do objasňování zločinu jsme se pustili hned druhý den ráno po snídani, kdy při vyklízení listí ze dvou bazénků jsme zároveň odkrývali stopy po vraždě a nacházeli indície vedoucí k vyřešení případu. Naše snaha při hledání = vyklízení byla odměněna obědem.
Odpoledne po práci jsme pak měli procházku po zámeckém parku spojenou s prohlídkou místních soch a od MJ a Evičky jsme se dozvěděli o jejich zaručené umělecké hodnotě.
Po večeři jsme dali hlavy dohromady a studovali jsme indície, z kterých jsme pak získali odpovědi na rohozecké záhady. Zvláště Bobíšek se velmi podílel na rozluštění tohoto zločinu. Obraz Pavla Pikassa se nakonec ukázal klíčový při řešení záhady č.4 - Kam se poděl majetek H. Baskervilla?. Při jeho nasvícení se totiž objevila mapa vedoucí k místu, kde ukryl svůj majetek. To místo se stalo cílem zítřejšího výletu.
Když byla vražda vyřešena, mohly propuknout oslavy na počest tří let od založení Svízele přítuly. Evička připravila krásný dort z corpusu delicti a po předání dárků jsme si na něm všichni pochutnali.
Když jsme se v neděli nasnídali a poklidili a prostě vše uvedli do původního stavu, následoval rychlý přesun na turnovské nádraží. Odtud jsme jeli vlakem do Sedmihorek, kde začínala naše výprava za nalezením majetku tatrankového magnáta Henryho Baskervilla. Poklad jsme opravdu našli a dobře jsme si na něm pochutnali. Pak jsme podél krásných skal došli na Hrubou Skálu, odtud dál na zříceninu hradu Valdštejna. Z něho jsme po obědě v přírodě pokračovali do Turnova do cukrárny. Zde jsme se také museli rozloučit, protože někomu jel vlak dřiv. Tak to byl konec úspěšného víkendu, protože se nám podařilo docílit toho, že strašidlo už na zámku nestraší.

Křehota